|
V mnohých publikacích, které píší o tuleních, se uvádí, že ohrožení tuleňů grónských je věcí dávné minulosti. Opak je pravdou. Lidská chamtivost, sobectví a nezájem se dnes odráží v jedné velmi uznávané zemi. Prosím čtěte dále:
Limity a kvóty lidem v Kanadě nikdy starosti nedělaly. Tak se stalo, že buzuzdný lov vyrybnil moře natolik, až se v roce 1992 stavy tresek doslova zhroutily.
A nyní jsou na řadě tuleni. Kanadská vláda povolila odlov 283 tisíc tuleňů grónských a čepcolů hřebenatých, nejvíc od roku 1971.
Podle odhadů vědců přitom bylo zraněno dalších sto tisíc zvířat, která ovšem utekla a později zemřela.
A o kolik tisíců budou limity překročeny v letošním roce, o to se kromě ochránců přírody nestará nikdo.
John Efford, ministr rybářství v provincii Newfoundland pokládá limity za hloupost: "Nechte rozhodnout trh, co může člověk sklidit."
Jak tyto krvavé "žně" vypadají, zažil pozorovatel Mezinárodního fondu ochrany zvířat (IFAW):
Opět byla zabíjená mláďata tuleňů grónských, všem zvířatům jen stáhli kůži, ačkoliv předpisy požadují "plné využití zvířat", a lovci zčásti přilétávali ve vrtulnících.
"Co jsem viděl, bylo jako špatný sen. Celá oblast byla rudá od krve. Tulení matky čenichali na pozůstatcích svých stažených mláďat.
Slídily v každém kadaveru, který se povaloval všude na okolním ledu.
Nikdo nedodržuje zákon a široko daleko nebyli žádní zástupci úřadů, kteří by to prozkoumali a zastavili," popisuje Arthur Cady z IFAW první den velkých jatek u Magdalenina ostrova.
Ačkoliv novináři a ochránci zvířat směli krvavou řež pozorovat jen z dálky, jejich přítomnost lovce tuleňů znervózněla.
Jeden kameraman byl napaden s nožem v ruce a musel si zachraňovat život útěkem.
Rádiem přivolaná policie odvedla pozorovatele z ledu a zrušila jim své povolenky, protože kromě jiného hluk vrtulníku pozorovatelů "zaháněl zvířata do vody a znesnadňoval lov".
IFAW, Postf. 55 04 67, 22564 Hamburg, SRN